Nabídka:


Ankety






O čem vyprávějí kroniky

První písemná zmínka o naší obci prochází z roku 1306. V arcibiskupském archivu v Olomouci je uložena listina, ve které čteme: „…Biskup Jan dal scholastikovi v Olomouci farní pozemky a desátek z přifařených dědin: Šlapanic, Slatiny, .. Jiříkovic, Kobylnic a Ponětovic.“
Z dřívějšího názvu Kobylníky, případně Kobelnice se staly Kobylnice v roce 1910.

Původní tvrz z 15. století byla na místě dnešní Hasičské zbrojnice a byla obtékána potokem z druhé strany, než je tomu dnes. V té době byl v Kobylnicích dvůr, pivovar s hostincem, mlýn a 2 rybníky. Ve zdi hasičky je zazděn kámen z tvrze, který byl nalezen při zemních pracech v roce 1875 a na kterém je nápis: Za urozeného pána Jana Gbelského ze Gbelska s nápisem a na Kobylnicích léta Páně 1563.
Od nejstarších dob patří Kobylnice ke šlapanické farnosti, stejně jako Ponětovice, Jiříkovice, Bedřichovice. Dříve bývaly součástí šlapanické farnosti i Líšeň, Slatina, Podolí a další.
V roce 1824 byla na návsi postavena zvonice zasvěcená Panně Marii Sněžné. V současné době je zařazena mezi kulturní památky České republiky.

První Boží muka na místě dnešní poklony byla trojboká a postavena byla v roce 1769. Později byla odstraněna a postavena trojboká Poklona, která měla na čelní straně umístěnu mramorovou desku s nápisem: „Na památku jubilea 60letého panování císaře a krále Františka Josefa I. a 50letého kněžství papeže Pia IX. Zbudoval křesť. soc. spolek a dobrodinci 1908.“ Brzy po vzniku samostatné Československé republiky byla deska obrácena, aby nebylo vidět nápis. Do původní polohy byla otočena při opravě v roce 2006. V roce 2002 byla Poklona prohlášena za kulturní památku.

Prvním starostou obce byl Ignác Vičar z č. p. 9 poté, co se Kobylnice staly samostatnou obcí v roce 1867 oddělením od Sokolnic. V letech 1958–1964 probíhala výstavba nynějšího obecního úřadu současně s mateřskou školou.

První škola byla v naší obci postavena v letech 1854–1855 a vyučovat se v ní začalo 1. září 1856.
Prvním učitelem byl Hledík J., který zde učil 10 let. Škola byla postavena z nepálených cihel, provlhla a místnosti byly nezdravé, proto bylo r. 1888 obci nařízeno postavit školu novou. Se stavbou se započalo 3. července 1890, kdy byl posvěcen základní kámen položený v rohu při silnici a 1. září 1891 se v nové dvojtřídní škole začalo vyučovat. Ve školním roce 1912-1913 byla otevřena třetí třída.

První dobrovolní hasiči se sešli v roce 1898 při založení Sboru dobrovolných hasičů. Jejich prvním starostou byl František Chlup z č.p. 33 a prvním náčelníkem Karel Pátek z č. p. 6. V roce 1932 dokončena budova hasičské zbrojnice a k ní roku 1965 přistavěna klubovna. V roce 1998 byla provedena demolice hasičky a do roku 2001 postavena zbrojnice nová.

První tělocvičná jednota byla jednota Orla, která vznikla v roce 1910. Krátce na to, také v roce 1910 byla založena také Tělovýchovná jednota Sokol Kobylnice, jejímž prvním starostou byl Alois Fojtl a prvním náčelníkem Vojtěch Matula. Tato, na rozdíl od jednoty Orla, udržela svou kontinuitu až do dnešních dnů a svou činností přispívá ke sportovnímu a kulturnímu životu obce.

První sokolovna byla postavena v letech 1947–1952, v roce 1954 upraveno fotbalové hřiště a založen oddíl kopané. V roce 1975 bylo zřízeno osvětlené parku – bývalého výletiště – a provedena přístavba pro letní taneční zábavy. V roce 1996 byl park vybaven pevnými stoly a lavicemi a byl zřízen betonový taneční parket.

První světová válka přinesla smrt 34 kobylnickým občanům. Padlým obětem války byl odhalen pomník v roce 1919. Až do přemístění do parku před hřbitovem stál Na Návsi před domem č. p. 23. Po 2. světové válce byl pomník doplněn o vzpomínku na padlé ve druhé světové války. 10. dubna 1942 ve třetím roce 2. světové války byl z naší zvonice zabaven zvon. Nový zvon byl pořízen z milodarů občanů už v roce 1943. Zabavený zvon byl nalezen v Hamburku a po 2. světové válce navrácen. V současné době plní službu umíráčku.

První elektrický proud byl zaveden do Kobylnic v roce 1922, kdy byla provedena elektrifikace.

První obecní knihovna byla založena v roce 1923 a umístěna v budově školy. Při zřízení byly zakoupeny knihy v celkové hodnotě 1.000,- Kč. Později byla knihovna umístěna v budově obecního úřadu, v současnosti je v obecním domě č. p. 42 a je v ní k půjčování 5000 knih. Přesto nebyla knihovnou první. Již v roce 1908 působily v obci 2 knihovny spolkové a 1 školní.

První hřbitov a do dnešního dne jediný byl zbudován a slavnostně vysvěcen 2.října 1949. Hřbitov byl postaven za finanční podpory a mnoha hodin dobrovolné práce zdejších občanů.

První kobylnická kapela byla založena již před rokem 1880, kapelníkem byl František Hruška z Ponětovic. Další kapelou byla 18ti členná kapela, jejímž kapelníkem byl Julius Svoboda. Dalšími významnými kapelníky byli  František Beneš, Cyril Beneš a Jaromír Matula. V současné době působí v naší obci dechová hudba Zlaťanka z Kobylnic s kapelníkem Ladislavem Hrdličkou, která byla založena v roce 1994 a pravidelně pořádá koncerty ke svátku matek. Pro život obce je významná také existence hudební skupiny Flash, která hraje na diskotékách a mnohých akcích pro děti.

Znak obce vychází z původní pečetě obce, na níž je hlavním motivem vinná réva, která se však dnes v obci již nepěstuje ve velkém. V minulém století přešla do razítka obce pouze radlice, která je dnes nahrazena ve znaku zelenou tinkturou. Zastoupení dřívějšího vinařství je zpodobněno vinařským nožem, který má navíc spojitost i s majiteli pány z Ditrichštejna a Mitrovských z Nemyšle. Do znaku se promítla i poloha obce. Katastrem obce protéká potok Říčka, který v minulosti v této části ( od Ponětovic po Měnín) nesl název Zlatý potok. Jeho zpodobnění ve znaku symbolizuje úzký zlatý pruh. Potok protéká od severu k jihu, proto je zlatý pruh veden shora dolů (jako potok na mapě). Polohou se obec dále nachází na okraji Slavkovského bojiště. Zde proběhla 2.12.1805 bitva, nazvaná podle nedalekého města Slavkova.Červenou tinkturu odvozujeme od majitelů obce, zde ji však můžeme také spojit s bitvou ve význam zbytečně prolité krve. Do znaku obce se dále umisťuje i atribut patrona obce. Tímto patronem je Panna Marie Sněžná (svátek 5.8.), již je zasvěcena zvonice s kaplí na návsi a která bývá znázorňována obecným mariánským symbolem - lilií.

Popis znaku: v zeleno-červeně zlatým pruhem poltěný štít, vpravo stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí, vlevo stříbrná lilie.

Prapor obce vychází ze znaku obce. Uvedené symboly nejsou převedeny na tři pruhy, ale jsou přeneseny na list praporu a vzhledem k jejich velikosti jsou různě široké.

Popis praporu: List praporu tvoří tři svislé pruhy, zelený s bílým vinařským nožem se žlutou rukojetí, žlutý a červený s bílou lilií, v poměru 4:1:5. Poměr šířky k délce listu je 2:3.